free simple web templates

Akce K - Prolog Číhošťský zázrak Proces Machalka a spol. Duben 1950 Ženské řeholní řády

Akce K

Ženské řeholní řády a kongregace

Po útoku na mužské řeholní řády byly řeholnice ujištěny, že jich se to netýká, protože jejich práce si společnost váží. Avšak tajně už byl připravován plán na soustředění „jeptišek“ a jejich pracovní využití pod označením akce „Ř“.

V případě ženských řeholí nebyl podobný zásah jako proti mužským řádům skutečně možný, protože by způsobil vážné problémy např. v některých nemocnicích, starobincích či ústavech. Ženský řeholní personál bylo nutné nahradit postupně, aby nedošlo ke kolapsu příslušných nemocnic. Z ekonomického pohledu nebyla pouhá centralizace režimem považována za užitečnou, naopak se hledalo řešení, jak řeholnice pracovně využít.

Do 15. srpna 1950 bylo nuceno opustit kláštery 9 řeholních komunit. Státní moc opět argumentovala obavou z reakčního působení řeholnic. O měsíc později byli do řeholních domů dosazeni vládní zmocněnci a postupně docházelo ke stěhování sester, zpravidla do pohraničí. Cílem bylo stejně jako u mužských řádů omezení jejich činnosti. Mladší sestry byly přesvědčovány k odchodu do civilu. 

Avšak stejně jako u mužských řádů vedla nedobrovolná centralizace k jejich semknutí a k odporu proti převýchově. Stát také využíval sestry jako nevolnice. Musely pracovat, ale neměly svobodu, o vycházky musely žádat. Mladší sestry byly zpravidla poslány pracovat do továren v pohraničí s cílem, aby řád opustily, což se většinou nestalo. 

Pro rozpuštění ženských řeholních řádů a kongregací vypracoval stát plán nazvaný akce „B“, akce byla několikrát odvolána a sestry využívány k výše uvedené práci. I v případě ženských řeholních řádů a kongregací byly některé sestry odsouzeny ve vykonstruovaných procesech a při výsleších ponižovány.

Aby nemohly řeholnice negativně ovlivňovat výchovu mládeže, byly ve školách nahrazeny civilním personálem. Podobně tak i v nemocnicích. Do péče jim byli ale svěřováni mentálně a tělesně postižení jedinci. V některých případech byly sestry i se svými svěřenci stěhovány do vybydlených a nevyhovujících objektů (např. bez tekoucí vody) v pohraničí, aby jak sestry, tak postižení nenarušovali „radostný život pokrokového lidu.“ 

Navzdory represím nebyl řeholní život zničen. Dorost byl přijímán tajně a tajné bylo i studium, formace a v případě kandidátů kněžství i svěcení. Perzekuce mužských a ženských řeholí vedla k poklesu počtu jejich členů. 

Kateřina Tučková vypráví

o akci Ř a připravovaném románu Bílá voda

Populární česká spisovatelka Kateřina Tučková s námi hovořila na téma internace řeholnic v rámci akce Ř. Aktuálně píše román Bílá voda, který je tematicky s touto historickou událostí úzce spjatý a pro jehož vznik neváhala toto téma do hloubky nastudovat. O jejím vztahu k Bílé Vodě, hovorech s pamětnicemi nebo také o tom, proč se o akci Ř mluví méně než o akci K, se dovíte ve videu.

Svědectví pamětnic

V rámci projektu Paměť národa jsou zaznamenávána svědectví pamětníků historických událostí.

Mobirise

Anežka Křivánková

řádová sestra (sestra Pavla)

Mobirise

Anna Schreiberová

řádová sestra (sestra Petrina)

Mobirise

Růžena Doušová

řádová sestra (sestra Paulína)

Dobové články

Co se psalo o knihovnách v dobovém tisku:

  1. Zločinná činnost vatikánských agentů v Číně. Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 14. 3. 1951, 67(61). s. 4. ISSN 0862-7967. Zobrazit v DK
  2. Miluji Varšavu. Lidové noviny. 16. 11. 1950, 58(269). s. [1]. ISSN 0862-5921. Zobrazit v DK
  3. Jaké nohy má lež. Tvorba: list pro kritiku a umění. Praha: Symposion, 18. 1. 1950, 19(3). s. 59. ISSN 0139-5513. Zobrazit v DK

Výstřižky z novin

Rozšiřte si obzory

Akci Ř se cíleně nevěnuje žádná publikace, ale několik knih zaměřených na církev ji zmiňuje.

Konec části

Akce K

Provozovatel

Moravská zemská knihovna
Kounicova 65a
601 87 Brno