Časová osa

listopad 1945 – Komunistický ministr informací Václav Kopecký zakázal básníku Janu Čepovi přednést rekviem za umučené vysokoškoláky na prvním mezinárodním sjezdu studentstva.
Doporučujeme:
Vyhledejte si informace o Janu Čepovi a jeho dílo na Knihovny.cz.
1945–1946 – V novinách vycházely štvavé články namířené proti katolickým intelektuálům, o jejich charakteru svědčí jejich názvy:
- BĚHOUNEK, Václav. Co hledají v české kultuře?. Kulturní politika. Praha: Kruh přátel divadla E. F. Buriana, 1. prosice 1945, 1(8), s. 1 a 4. Zobrazit
- BĚHOUNEK, Václav. Kolaborant před kolaboranty. Kulturní politika. Praha: Kruh přátel divadla E. F. Buriana, 5. ledna 1946, 1(12), s. 4. Zobrazit
- BENEŠ, K. J. Větrat dokud je čas. Kulturní politika. Praha: Kruh přátel divadla E. F. Buriana, 12. ledna 1946, 1(13), s. 1 a 4. Zobrazit
- BENEŠ. K. J. A také odhmyzit. Kulturní politika. Praha: Kruh přátel divadla E. F. Buriana, 18. ledna 1946, 1(14), s. 4. Zobrazit
1946 – Jindřich Chalupecký v melantrišských Listech vystoupil proti veřejnému působení Jana Zahradníčka, Josefa Kostohryze, Václava Renče a Jana Čepa: „Jsou ještě jiná zaměstnání než v redakcích, divadlech, nakladatelstvích a ministerstvech. Nechceme proto, aby šli kopat uhlí. Jenom říkáme, že by nám bylo volněji, kdybychom se už nemuseli nikdy s nimi a s jejich jmény setkat.“
Zdroj:
CHALUPECKÝ, Jindřich. Básník, charakter, politika. Listy. Praha: Melantrich, 1946, 1(2).
1946 – Vyšla básnická skladba Jana Zahradníčka La Saletta varující před nastupující totalitou: „(…) má ubohá slova rozprášená od posledního útoku/ na zamořené pásmo strachu / (…) počala se znovu šikovat / voják za vojákem.“
Doporučujeme:
ZAHRADNÍČEK, Jan a František BÍLKOVSKÝ. La Saletta: prolog. Velké Meziříčí: Jan Mucha, 1946. Zobrazit knihu.

Ukázka citována dle souborného vydání Zahradníčkových veršů:
ZAHRADNÍČEK, Jan, Jitka BEDNÁŘOVÁ a Mojmír TRÁVNÍČEK, ed. Knihy básní. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. Česká knižnice. Zobrazit knihu.
1947 – Timotheus Vodička hájil katolické autory v Akordu: „Nemělo by smyslu odpovídat jednotlivě na každý z těchto útoků. Vždyť se neútočí jen na katolické spisovatele; útočí se též na Vatikán, na papeže, na Církev, na katolické náboženství – a technické možnosti obrany jsou při nepatrném počtu a nákladu katolických časopisů velmi omezené. A mimoto, vzhledem k nenávistné vášnivosti útoků by bylo stěží možno očekávat, že jejich původci se dají přesvědčit námitkami. Je třeba počítat se silou nenávisti – zejména ve světě, který užívá zcela vědomě nenávisti jako politického prostředku“
Zdroj:
VODIČKA, Timotheus. Tažení proti katolickým autorům. Akord, Brno: Rozrazil, 1947, s. 177–185. Stáhnout PDF
26. února 1948 – Přední katoličtí autoři byli vyloučeni ze Syndikátu českých spisovatelů.
4. března 1948 – Československá biskupská konference odmítla pastýřským listem uznat legitimitu poúnorového režimu.

srpen 1948 – Spisovatel Jan Čep odešel do exilu.
Doporučujeme:
KUBÍČEK, Tomáš. Dvojí domov Jana Čepa. Brno: Host, 2014.
ISBN 978-80-7491-261-0. Vyhledat na Knihovny.cz.
Jádrem vědecké monografie je povídková sbírka Jana Čepa Dvojí domov. Analýzy jednotlivých povídek se paprskovitě vydávají ke kontextu dvacátých a třicátých let dvacátého století a k celku Čepovy tvorby.
léto a podzim 1948 – První rozsáhlé zatýkání řeholníků. Více než padesát jich bylo následně odsouzeno na osm měsíců až dva roky.
listopad 1948 – Československý vyslanec Artur Maixner odvolán z Vatikánu (1946–1948) a nahrazen komunistou Iljou Rathem (1948–1950) v hodnosti chargé d’affaires a s úkolem vybudovat špionážní síť ve Vatikánu.
14. dubna 1949 – Zatčen básník Zdeněk Rotrekl. Soud proběhl 17. listopadu 1949, navržený rozsudek smrti byl změněn na doživotí (propuštěn 1962).
Doporučujeme:
Vyhledejte si informace o Zdeňku Rotreklovi a jeho dílo na Knihovny.cz.
25. dubna 1949 – Jmenování nové církevní komise ÚV KSČ (Alexej Čepička – předseda, Vladimír Clementis, Zdeněk Fierlinger, Jiří Hendrych, Václav Kopecký, Viliam Široký), která se stala klíčovým nástrojem „války s církví“. Často přezdívána jako „církevní šestka“.

Doporučujeme:
BULÍNOVÁ, Marie, Milena JANIŠOVÁ a Karel KAPLAN, ed. Církevní komise ÚV KSČ 1949-1951, sv. 1. Brno: Doplněk, 1994. Edice dokumentů. ISBN 80-85270-29-3. Vyhledat na Knihovny.cz.
Kniha obsahuje soubor dokumentů vydaných touto komisí.
duben 1949 – Na schůzi církevních pracovníků akčních výborů Národní fronty zazněl požadavek na zabrání klášterů.
10. června 1949 – Ustavení komunisty manipulované Katolické akce, která se měla stát partnerem státu ve vyjednávání s církví. Biskupové reagovali pastýřským listem, v němž aktivistům Katolické akce pohrozili exkomunikací.
polovina roku 1949 – Zákaz shromažďování katolíků mimo kostel a zrušení téměř všech církevních škol.
15. června 1949 – Biskupové vydali pastýřský list „Hlas biskupů a ordinářů v hodině velké zkoušky“, v němž mj. vysvětlují důvody ukončení jednání se státem. List byl určen ke čtení ve všech kostelech na svátek Božího těla 19. června, kvůli zásahům StB a SNB se tak stalo jen přibližně ve třetině kostelů.
Doporučujeme:
Na webu České televize je k dispozici plný text tohoto pastýřského listu, originální strojopis pak na webu kardinalberan.com.
19. června 1949 – Začátek internace arcibiskupa Josefa Berana, která pokračovala na různých místech až do roku 1965, kdy mu bylo jako novému kardinálovi umožněno vycestovat do Říma, ovšem bez možnosti návratu.

Doporučujeme:
VODIČKOVÁ, Stanislava. Uzavírám vás do svého srdce: životopis Josefa kardinála Berana. Druhé, doplněné vydání. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), 2018. ISBN 978-80-87912-67-6. Vyhledat na Knihovny.cz.
Podrobný životopis Josefa Berana obsahuje i obsáhlé kapitoly věnující se období internace a exilu.

Josef kardinál Beran [online]. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 1997 [cit. 2020-06-28]. Dostupné z: http://kardinalberan.com.
Webová stránka vznikla u příležitosti repatriace ostatků kardinála Berana do ČR a obsahuje jeho životní osudy a odkaz. Web je založen na materiálech Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek.
říjen 1949 – Přijata série zákonů kodifikujících podřízenost církve vůči státu. Mimo jiné byl zřízen Státní úřad pro věci církevní, působení duchovních bylo možné jen se státním souhlasem a stát převzal veškeré hospodářské závazky církve, včetně platů duchovních.
Doporučujeme:
PIŠKULA, Jiří. Státní úřad pro věci církevní 1949-1956: Ministerstvo pro kontrolu náboženského života v Československu. Církevní dějiny. 2009, 2(4), 65-73. ISSN 1803-0068. Zobrazit na Digitalniknihovna.cz.
V tomto čísle časopisu Církevní dějiny lze nalézt článek o činnosti Státního úřadu pro věci církevní v padesátých letech.

prosinec 1949 – Básník Josef Palivec zatčen a o dva roky později odsouzen za posílání informací do zahraničí, vězněn do roku 1959.
Doporučujeme:
Vyhledejte si informace o Josefovi Palivcovi a jeho dílo na Knihovny.cz.
1950 – Počátek internace některých biskupů, kanovníků, vikářů i kněží nižšího kléru.
10. ledna 1950 – Vstoupila v platnost povinnost slibu duchovních, jímž se zavazují věrností „Československé republice a jejímu lidově demokratickému zřízení“.
20. ledna 1950 – Předsednictvo ÚV KSČ přijalo plán likvidace mužských řeholí.
25. února 1950 – Následkem mučení v průběhu vyšetřování zemřel Josef Toufar, plány na zinscenovaný soudní proces bylo proto nutné změnit.
Doporučujeme:
DOLEŽAL, Miloš a Vít LUŠTINEC. Josef Toufar [online]. n.d. [2020-06-28]. Dostupné z: http://www.joseftoufar.cz
Web věnovaný osobě pátera Toufara obsahuje životopis a odkazy na další zdroje o něm.
14.–18. března 1950 – Zatčení sedmi čelných řeholníků, mj. Františka Mikuláška, Františka Šilhana, Silvestra Braita, Adolfa Kajpra ad.
5. dubna 1950 – Vynesení rozsudku v procesu „Machalka a spol.“. I. Mastiliak: doživotí; A. Machalka a F. Šilhan: 25 let; V. Tajovský: 20 let; S. Braito: 15 let; J. E. Urban: 14 let; A. Kajpr: 12 let; J. Blesík: 10 let; F. Mikulášek: 9 let; S. Barták: 2 roky.

27.–28. dubna 1950 – Druhá etapa akce K se týkala 69 klášterů, z 364 řeholníků bylo 9 internováno.
červenec–září 1950 – První fáze akce Ř. Zásah proti ženským řádům neprobíhal jednorázově, ale postupně v několika vlnách. Do soustřeďovacích středisek bylo převezeno 4 000 řeholnic, větší část pak byla nasazena na práci v průmyslu a zemědělství.
podzim 1950 – Povoláno 350 řeholníků ve věku 18–35 let k nástupu do vojenské služby k PTP.
27. listopadu – 2. prosince 1950 – Proces s pomocníky biskupů „Zela a spol“: mj. břevnovský benediktinský opat Anastáz Opasek: trest smrti změněn na doživotí; strahovský premonstrátský opat Stanislav Bohuslav Jarolímek: 20 let; salesián Václav Mrtvý: 15 let.
listopad–prosinec 1950 – Druhá fáze akce Ř; neúspěšná snaha přinutit řeholnice k odchodu do civilu.
25. ledna 1951 – Proces „Pícha a spol.“: mj. maltézský rytíř Vladimíra Pícha: 20 let; převor kláštera v Teplé Heřman Josef Tyl: 12 let; salesián Alfons Kováč: 11 let.

Doporučujeme
KUBÍN, Petr, ed. Brány pekelné ji nepřemohou: kapitoly z pronásledování církví v Československu kolem roku 1950. Praha: Karolinum, 2013. ISBN 978-80-246-2085-5. Vyhledat na Knihovny.cz.
V této knize je proces Pícha a spol. mnohokrát zmíněn.
leden–březen 1951 – Třetí fáze akce Ř; snížení počtu nemocnic a ústavů s řeholním personálem.
1951 – Probíhalo zatýkání katolických intelektuálů z okruhu revue Řád.
Vánoce 1951 – Z vězení propuštěno 258 kněží s tresty do 4 let.

2.–4. července 1952 – V brněnském procesu je odsouzeno dalších 15 údajných členů tzv. Zelené internacionály. Josef Knap: 11 let; František Křelina: 12 let; Jan Zahradníček: 13 let; Václav Prokůpek: 22 let; Zdeněk Kalista: 15 let; Bedřich Fučík: 15 let; Ladislav Jehlička: 14 let atd. Celkem v tomto procesu padlo 15 rozsudků v úhrnné délce 216 roků odnětí svobody. Tento proces vymazal pro dvě generace z dějin české kultury katolické intelektuály.
Léto 1952 – Vyšší představené ženských řeholí internovány v závodních internátech v Hejnicích.
1952–1959 – Probíhaly skupinové procesy s řádovými sestrami (se Sestrami Panny Marie Jeruzalémské z Opavy, boromejkami, dominikánkami z Liptálu, Sestrami apoštolátu sv. Františka, s Milosrdnými sestrami III. řádu sv. Františka pod ochranou Svaté rodiny v Brně).
1. července 1953 – Tento den se měla uskutečnit akce B – zrušení všech ženských řádů a kongregací, povinný rozchod všech řádových komunit. Několik dní před tímto datem (mj. v důsledku událostí po smrti Stalina) však byla akce odvolána. Režim následně zvolil cestu postupného vytlačování řeholnic ze společnosti.
Doporučujeme:
PAULAS, Josef. Řeholnice bez vysílaček, klacků a pušek. Katolický týdeník [online]. 20.6.2005 [cit. 2020-05-27]. Dostupné z: Katyd.cz
Rozhovor s Vojtěchem Vlčkem, který je autorem knih o perzekuci ženských i mužských řeholních řádů komunistickým režimem.
1956 – Probíhala další vlna zatýkání řeholníků, následovala série procesů proti jezuitům, salesiánům a premonstrátům.
1959–1962 – Další, zřejmě nejmasovější, vlna zatýkání řeholníků. Opět následovaly procesy s jezuity, s brněnskými augustiniány, salvatoriány a redemptoristy (konec 1963).

7. října 1960 – Krátce po propuštění z vězení zemřel na jeho následky Jan Zahradníček.
Doporučujeme:
Vyhledejte si informace o Janu Zahradníčkovi a jeho dílo na Knihovny.cz.
1962 – Ve zdravotnických zařízeních dokončena výměna řeholnic za civilní personál, řádové sestry zůstávaly pouze ve školských zařízeních pro duševně nemocné, v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných.
1963 – Ve vězení bylo stále 134 kněží a řeholníků.
1964 – Části řeholníků byl prominut zbytek trestu, ve vězení jich zůstalo ještě 67.
1969 – Janu Zahradníčkovi vyšla básnická sbírka Čtyři léta, druhá kniha vězeňské poezie. Připravované vydání první knihy Dům strach bylo rozmetáno po sovětské okupaci. ("A nebylo nikoho. Kdo by zabránil ohni, aby hořel. / A nebylo nikoho, kdo by zabránil vodě slz, aby tekla / odplavujíc z našich očí ta škaredá, těžká léta, / šero, prach, pavučiny a úzkost / dnů bez večerů, večerů bez nocí a nocí bez dnů.")
Doporučujeme:
ZAHRADNÍČEK, Jan. Čtyři léta. Praha: Československý spisovatel, 1969. Klub přátel poezie. Výběrová řada. Vyhledat na Knihovny.cz.
Sbírka obsahuje básně, které vznikaly v letech 1956 až 1960, kdy byl autor již od roku 1951 vězněn. Neobyčejně senzitivní poezie vyjadřuje úzkosti i naděje vězně a jeho vnitřní spoluúčast na životě svobodných lidí.

ZAHRADNÍČEK, Jan. Dům Strach. Praha: Vyšehrad, 2015. Verše. ISBN 978-80-7429-526-3. Vyhledat na Knihovny.cz.
Sbírka reflexivní a intimní lyriky přináší verše inspirované biblickými motivy, které evokují pochmurnou atmosféru padesátých let. Výše uvedená ukázka pochází právě z tohoto díla.

ČASOVÁ OSA

14. června 1948

Klement Gottwald zvolen prezidentem Československa

11. prosince 1949

Číhošťský zázrak

13. dubna 1950

Akce K – likvidace mužských řeholních řádů

23.–26. dubna 1952

Proces se Zelenou internacionálou

9. května 1960

Největší amnestie politických vězňů

Zdroj časové osy

Provozovatel

Webové stránky

Sociální sítě