„Kalendárium“ nezahrnuje všechny akce proti katolické inteligenci, katolickým duchovním a řádům. Poskytuje však základní představu o jejich rozsahu a trvání.
Po volbě prezidentem republiky se Klement Gottwald zúčastnil slavnostního Te Deum v Chrámu sv. Víta, které odsloužil arcibiskup Beran. Ten vzápětí odmítl následnou interpretaci komunistů, že šlo o akt uznání poúnorového režimu.
Při mši svaté v obci Číhošť se během kázání místního faráře Josefa Toufara několikrát pohnul kříž nad svatostánkem. Toufar byl zatčen 28. ledna 1951, vzápětí byl v rámci přípravy monstrprocesu zatčen opat želivského kláštera Vít Tajovský a novoříšský opat Augustin Machalka.
V noci z 13. na 14. dubna 1950 je v první etapě akce K zabráno 75 klášterů a internováno 876 řeholníků. Noc vejde do dějin české katolické církve jako „Bartolomějská noc“.
V pražském procesu s katolickými intelektuály, kteří byli obžalováni „ze spiklenecké a diversantské činnosti v rámci Američany organizované Zelené internacionály“, byl odsouzen k trestu smrti profesor Josef Kepka, básník a překladatel Josef Kostohryz k doživotnímu žaláři a dramatik a básník dr. Václav Renč k 25 letům vězení. Vedle nich bylo v tomto procesu odsouzeno dalších pět představitelů inteligence, většinou z bývalé lidové a republikánské strany: dr. ing. Otakar Čapek, dr. Vlastimil Klíma, poslanec Antonín Chloupek, ing. František Topol a poslanec Vilém Knebort, všech pět na doživotí.
Při příležitosti 15. výročí osvobození Československa vyhlásil prezident republiky Antonín Novotný a vláda ČSR rozsáhlou amnestii, která se týkala 5 601 politických vězňů z celkového počtu 8 708. Věznice tehdy opustilo minimálně 84 řeholníků.